Světlo v obýváku nebo ložnici není jen o tom, jestli vidíte na knížku.…

Kombinace rozkládací sedačky a dekorativních polštářů mi kdysi zachránila pronájem v paneláku, kde ložnice měla 2x3 metry. Měla jsem tam pouze pull-out sofa, tedy výsuvnou sedačku, která se vysune dopředu a vytvoří lůžko. Problém byl v tom, že pod touto sedačkou nebyl vůbec žádný úložný prostor. Matrace se večer vysunula a zabrala celou podlahu. Kam s polštáři? Na židli nebo na zem. Pak jsem objevila trik. Klasické decorative pillows, které mají na boku malé poutko, zavěsím na věšák vedle dveří. Vypadalo to jako umělecká instalace a hosté ani netušili, že uvnitř každého polštáře je složená deka. Pokud máte doma podobný problém, zkuste to. Nepotřebujete skříň, stačí silný hák v rohu místnosti. Polštáře na něm visí, netvoří se na nich záhyby a ráno je snadno sundáte a hodíte zpět na pohovku. Efekt to má i optický - místnost působí větší, protože podlaha zůstává vol

A poslední rada z praxe. Pokud máte v bytě rozkládací gauč s pěnovou matrací, který se denně používá jako lůžko, nekupujte příliš mnoho polštářů. Stačí dva. Jeden na spaní pod hlavu a druhý dekorativní, který dáte na postel až po ustlání. Jinak budete každé ráno přemýšlet, kam s nimi, a večer je zase hledat. Znám to z vlastní zkušenosti. Koupila jsem jich kdysi pět a skončily na skříni, kde chytaly prach. Teď mám jen tři – jeden velký, který slouží jako opěrka zad při sledování filmů, a dva malé, které přehodím na křeslo. A přesně takhle jednoduše fungují dekorativní polštáře v praxi. Dělají parádu, ale nesmí vám překá