Můj malý ráj ve čtyřiceti metrech čtverečních. Pravda, znělo to jako v…

Poslední fází kuchyňské rekonstrukce bylo sladění barev. Sametové čalounění na sedačce jsme zvolili v tmavě modré, což kontrastuje s bílou linkou a dřevěnou podlahou. Abychom podpořili optické zvětšení prostoru, dali jsme nad sedačku velké zrcadlo. Pak jsme přidali polštáře s výšivkou, které odkazují na barvy nádobí v otevřené polici. Tento detailní přístup zaručí, že i rozložená postel s pěnovou matrací nebude působit jako nouzové řešení, ale jako promyšlený prvek interiéru. A když přijedou hosté, stačí sundat polštáře, sklopit opěrák a během deseti vteřin je připraveno lůžko. Žádné tahání matrací z ložnice, žádné skládání gauče na podl

Než jsme se do té kuchyňské rekonstrukce pustili, říkali jsme si, že stačí vyměnit linku a dlažbu. Omyl. Jakmile jsme vybourali příčku mezi kuchyní a obývákem, otevřel se prostor, který doslova křičel po multifunkčnosti. Najednou jsme měli 35 metrů čtverečních a žádné jasné hranice mezi vařením a odpočinkem. A s tím přišla první skutečná výzva: kam s přespávajícími hosty? Tchyně přijíždí na víkend, bratranec zůstane na pár dní. Gauč na spaní s rozkládacím mechanismem se rázem stal klíčovým prvkem, který musíme vybrat dřív, než začneme řešit barvu skříněk. Celá ta kuchyňská rekonstrukce se totiž najednou točila kolem jednoho jediného kusu nábytku, který by snesl denní sezení i noční spá

Studio apartment design domácí kanceláře naráží na jeden klasický problém. Kde udělat hranici mezi kuchyní a ložnicí. Nebavím se o zdi. Tu bychom nikdy nedostali povolení. Místo toho jsem vsadil na nábytek jako dělítko. Využil jsem vysokou knihovnu z lehkého dřeva. Není připevněná ke stropu, takže pod ní proudí světlo. Na straně u kuchyňské linky mám uložené hrnce a mixér. Na straně u postele polštáře a pár knih. Skvělý trik. Problém je ale s hlukem. Když večer myju nádobí, slyším to v polštáři. Vyřešil jsem to tlustým kobercem s vysokým vlasem. Pohltí ruchy a zároveň oddělí z