Váš domácí koutek: Jak na domácí kancelář, která slouží i k odpočinku

A co samotný domácí stůl? Nevybírejte ho jako solitér. Ideální je kombinace pultu o šířce 120 cm s úložnými skříňkami po stranách. Já osobně používám jednoduchou bílou desku na nohách, která se dá snadno přisunout k pohovce. Když mám klid na práci, posunu si ji k sobě a celou scénu doplním židlí bez koleček, aby neodjížděla po podlaze. Důležité je také myslet na osvětlení bytu. Pod pracovní plochou si dejte lampu s nastavitelným ramenem, protože plechový oversize stínítko z IKEA vytváří nepříjemné odlesky. Když už jsem u toho, doporučuji pořídit kabelový kanál na desku stolu. Ušetříte si nekonečné zamotané dráty pod noh

A na závěr jedna věc, která se často podceňuje. Pokud máte v rodině někoho, kdo rád usíná u televize, nebo naopak potřebuje odpočívat s notebookem na klíně, vyzkoušejte si křeslo osobně dřív, než ho koupíte online. Každý click-clack mechanismus má jiný úhel sklopení a jinou výšku područek. Klasická living room armchairs s pevnými područkami jsou skvělá na sezení s knihou, ale na spaní vás budou tlačit pod lopatky. Ideální je model, kde područky lze sklopit nebo jsou součástí rozkládací plochy. Pak spíte v jedné rovině bez rušivých výstup

Když jsme rekonstruovali první byt, stáli jsme před klasickým oříškem. Místnost určená k jídlu měla jen dvanáct metrů čtverečních. Přitom jsme tam chtěli pojmout stůl pro šest, pracovní koutek a hlavně místo na spaní pro občasné návštěvy. Řešení přišlo až s kombinací chytrého nábytku a odvahy ustoupit od zažitých představ. První krok byl jednoduchý. Otočili jsme stůl kolmo k oknu a místo masivních židlí jsme zvolili skládací model, který se večer schoval pod parapet. Ušetřili jsme přes padesát centimetrů šířky. Sousedé se divili, ale nám to otevřelo cestu k tomu, co opravdu potřebovali: pohodlné spaní bez obětování každodenního prost

Když jsem před lety nastěhovala do garsonky s kuchyňským koutem o rozloze necelých pěti metrů čtverečních, první myšlenka byla, že se tam nevejde ani hrnec na těstoviny. Marně jsem hledala způsob, jak do malé kuchyně vměstnat vše potřebné, aniž bych musela každý večer bojovat s neustálým uklízením pracovní desky. Tehdy jsem pochopila, že klíčem není zoufale cpát co nejvíc věcí do každého koutu, ale promyslet si, co skutečně používám a co jen zabírá místo. Zbavila jsem se třeba dvou fritovacích hrnců a kráječe na vejce, který ležel roky ladem, a uvolnila tak cenné místo pro pořádný nerezový kastrol a prkénko na krájení. Každý centimetr musí mít svůj důvod, jinak se z vaření stane překážková dr