Co se stane, když v Michalské potkáte bezhlavého mnicha

Na závěr si dejte pozor na jednu věc: po prohlídce se mnoho lidí chce zastavit v knihovním kavárně, která je o patro níže. Bohužel je přístupná pouze návštěvníkům s platnou čtenářskou kartou. Pokud si chcete jen odpočinout, vydejte se raději do nedalekého parku na Karlově náměstí. Tam si v klidu promyslíte, If you have any type of concerns relating to where and how to utilize Http://Bookmarkingcentrals.Com/, you can contact us at our own website. co jste viděli, a možná vás napadne, že Praha má skutečně svou temnou stránku – a vy jste právě prošli jejím nejvýznamnějším místem.

Pokud se chcete vyhnout davům, přijďte brzy ráno ve všední den. Většina návštěvníků míří na Karlův most nebo na Hrad, takže rotunda je často úplně prázdná. Využijte toho, že je v těsné blízkosti trasy z Národní třídy na Karlovo náměstí – můžete si tak udělat krátkou odbočku. Nezapomeňte, že osvětlení v obýváku okolí je řada dalších románských fragmentů, například sklepy v domě U Zlatého prstenu nebo románské sloupy v klášteře Na Slovanech. Ale pozor – ne všechny jsou volně přístupné, některé jsou součástí soukromých objektů. Proto si předem zjistěte, které můžete navštívit bez objednání.

Častá chyba bývá snaha mnicha vyfotit nebo natočit. Nejenže to považuje za projev neúcty, ale podle vyprávění se tím aktivuje jeho ochranná reakce. Baterka v mobilu navíc odhaluje vaši pozici, takže vás může snadno sledovat až k domu, kde bydlíte. Lépe je použít taktiku ignorování: pokračujte v původním směru, jako byste ho neviděli, a vyhněte se jakémukoli kontaktu očí či hlasu.

Zajímavé je, že mnich se vyskytuje výhradně mezi půlnocí a jednou hodinou ranní, a to v období od října do března. Mimo tuto dobu ulicí projdete bez sebemenšího náznaku nadpřirozena. Pokud chcete setkání zažít, naplánujte si procházku na jasnou noc, kdy je menší pravděpodobnost mlhy — mlha totiž podle pamětníků jeho postavu skrývá a vy byste si mohli splést s mnicha obyčejného nočního chodce. To je častý omyl, kvůli kterému pak lidé vypráví, že legenda nefunguje.

Když se řekne románská architektura v Praze, většina si představí Pražský hrad nebo Vyšehrad. Jen málokdo ale zamíří do ulice Karolíny Světlé, kde stojí rotunda sv. Kříže – jedna z pouhých tří dochovaných románských rotund v historickém centru. Problém je, že ji snadno přehlédnete, protože je vestavěná mezi novější domy. Pokud ji chcete skutečně vidět, nehledejte žádnou výraznou dominantu. Místo toho si najděte průchod z ulice Karolíny Světlé, který vede do malého dvorku. Tam rotunda stojí – opravená, bílá, s typickou válcovou lodí a apsidou na východní straně.

Na závěr si dejte pozor na jednu past: mnoho lidí si plete rotundu sv. Kříže s rotundou sv. Martina na Vyšehradě. Ta je sice také románská, ale je podstatně větší a nachází se v areálu vyšehradského hřbitova. Pokud chcete vidět všechny tři pražské rotundy, naplánujte si na to celé dopoledne – každá má jinou atmosféru a jiný příběh. Až budete stát před sv. Křížem, zkuste si představit, jak vypadala Praha před osmi sty lety: malé osady, dřevěné domy a uprostřed kamenná rotunda, která dodnes odolává času. Právě tato schopnost „číst" město dělá z procházky za románskou architekturou nezapomenutelný zážitek.

Důležité je také respektovat, že mnich nepatří do skupiny strašidel, která se snaží někoho vylekat. Jeho přítomnost má podle pověsti souviset s duchovním odkazem kláštera, a proto se k němu váže nevyslovená povinnost — pokud se vám podaří ho zahlédnout, neměli byste o tom mluvit do rána. Lidé, kteří tuto zásadu porušili, prý pak měli nepříjemné sny a cítili v ulici neustálý chlad. Vyplatí se tedy pravidlo dodržet, ať už věříte na pověry, nebo ne.

Když se řekne mystická Praha, většina návštěvníků zamíří k orloji nebo na Karlův most. Jen málokdo ale ví, že skutečné tajemství se skrývá o pár ulic dál – na Karlově náměstí, kde stojí Faustův dům, a v Národní knihovně, kde je uložena ďáblova bible. Pokud chcete zažít Prahu, kterou turistické mapy neukazují, vydejte se právě sem. Ale pozor – obě místa mají svá pravidla, a pokud je ignorujete, přijdete o to nejpodstatnější.

Faustův dům, renesanční palác s osvětlení v obývákuěží, je opředen legendou o učenci, který zde měl upsat duši ďáblu. Dnes v něm sídlí úřady, a tak se dovnitř běžně nedostanete. To ale neznamená, že si prohlídku neužijete. Nejlepší výhled na budovu je z protějšího chodníku, odkud spatříte i charakteristickou věž s cimbuřím. Všimněte si, že okna v přízemí jsou mřížovaná – podle pověsti právě tudy ďábel odnesl Fausta do pekla. Vyfoťte si fasádu, ale nezkoušejte se dostat do dvora. Narazíte na vrátného a ztratíte čas, který byste mohli věnovat mnohem zajímavějšímu cíli.