Prokletý Faustův dům a ďáblova bible, na které zapomínáte

Když se řekne mystická Praha, většina návštěvníků zamíří k orloji nebo na Karlův most. Jen málokdo ale ví, že skutečné tajemství se skrývá o pár ulic dál – na Karlově náměstí, kde stojí Faustův dům, a v Národní knihovně, kde je uložena ďáblova bible. Pokud chcete zažít Prahu, kterou turistické mapy neukazují, vydejte se právě sem. Ale pozor – obě místa mají svá pravidla, a pokud je ignorujete, přijdete o to nejpodstatnější.

Jak na ďáblovu bibli, aniž byste zmeškali to hlavní Ďáblova bible, neboli Codex Gigas, je obrovský rukopis, který vznikl ve středověkém klášteře. Dnes ho najdete v Klementinu, historické budově Národní knihovny. Abyste se k němu dostali, musíte si předem rezervovat vstupenku na prohlídku s průvodcem. Bez rezervace nemáte šanci – a to je častá chyba. Mnoho lidí přijde na místo, zjistí, že je plno, a odejde zklamaných. Vyhnete se tomu, pokud si lístek zajistíte včas online. Prohlídka trvá zhruba hodinu a zahrnuje i barokní sály, které stojí za to.

Začněte tím, že si naplánujete trasu podle hospod, které nejsou v žádném průvodci. Vyhněte se místům s výčepem, kde čepují desítku z tanku a mají jídelní lístek velký jako román. Místo toho hledejte malé hospody, kde máte jednu značku na pípě, ale tu, co po ní místní opravdu chodí. Poznáte je podle toho, že štamgasti sedí u stolu s novinami nebo hrají karty, a číšník vám nevnucuje denní menu. Nebojte se zeptat, co zrovna točí – často narazíte na sezónní speciál, který nedostanete nikde jinde. Typická chyba je jít tam s očekáváním velkého výběru. Na Žižkově platí opak: méně někdy znamená víc.

Začněte na Starém Městě, konkrétně v okolí Staronové synagogy. Právě tady se podle tradice nachází půda, kde měl rabi Löw Golema uložit. Do synagogy se dostanete pouze s prohlídkou, ale i když zůstanete venku, můžete si projít okolní uličky a vnímat atmosféru. Důležité je přijít brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je méně lidí a vy si místo v klidu prohlédnete. Typickou chybou bývá spoléhat na otevřenou synagogu bez rezervace – v sezóně bývá dlouho dopředu vyprodáno.

Na Starém židovském hřbitově se nachází hrob rabiho Löwa. Není to sice místo, kde by byl Golem pohřben, ale je to hrob jeho tvůrce. Návštěva hřbitova vyžaduje vstupenku do Židovského muzea, ale pokud ji už máte, je to jen pár kroků. Všímejte si, jak jsou náhrobky nahuštěné – to je důsledek staletého pohřbívání na omezeném prostoru. Často se zde tvoří fronty, takže si na prohlídku vyhraďte dostatek času a nezapomeňte na vhodnou obuv, protože cesty jsou nerovné.

Během prohlídky si všimněte, že průvodci zdůrazňují jednu věc: fotit se může pouze bez blesku, a to jen v určitých částech expozice. V sále s vystaveným kodexem je focení zakázáno úplně. Respektujte to – nejen kvůli pravidlům, ale i proto, If you liked this short article and you would like to receive additional info regarding podívejte se kindly go to our web-site. že blesk by mohl poškodit staletý pergamen. Místo focení se zaposlouchejte do výkladu. Dozvíte se, proč je v knize portrét ďábla a proč má podle legendy vzniknout za jedinou noc. Tyto detaily jsou důležitější než jakákoli fotografie.

Kopec Žižkov není jen o věži s vyhlídkou nebo o pivovaru, který zná každý. Když sem přijedete poprvé, snadno podlehnete dojmu, že stačí projít hlavní třídu a máte to za sebou. Chyba. Skutečný Žižkov se otevírá až těm, kdo se odváží odbočit do bočních ulic a vědí, na co se zaměřit. Tady je pět konkrétních věcí, které vám pomohou poznat tenhle kopec jinak než běžný návštěvník.

Nejdřív si ověřte otevírací dobu a případnou rezervaci. Loreta není obří areál, ale v sezóně bývá plná skupin, takže bez předchozího plánování můžete čekat frontu. Ideální je dorazit hned ráno, kdy je světlo nejlepší pro focení interiérů a ještě nestojíte byt v paneláku davu. Výhodou je také to, že zvonkohra hraje každou hodinu, takže si můžete načasovat příchod tak, abyste slyšeli celý cyklus – začíná se o celé hodině a trvá zhruba pět minut.

Když se rozhodujete, které prvky ponechat a které obnovit, řiďte se zásadou: původní renesanční členění vždy respektujte, mladší vrstvy odstraňujte jen tehdy, pokud brání statice nebo pokud jsou v havarijním stavu. Typickou chybou je přebíjet renesanční trámy sádrokartonem nebo malovat na kazetový strop syntetické barvy, které neprodyšně utěsní dřevo. Stejně častou chybou je výměna původních kovaných klik za moderní mosazné – renesanční kování bylo jednoduché, často železné s patrným ručním zpracováním. Při výběru nových prvků proto hledejte repliky, ne moderní designy.

Rozdíl mezi rotundou sv. Kříže a sv. Longina Základní rozdíl spočívá nejen v umístění, ale i v konstrukci a dochovaném stavu. Rotunda sv. Kříže má zřetelně silnější zdi (až 1,5 metru) a zachovanou románskou tribunu – tedy vyvýšenou emporu, kde stával donátor. Rotunda sv. Longina je subtilnější, její zdi mají kolem metru, a tribuna se nedochovala. Při praktickém rozlišení se zaměřte na tři byt v panelákuěci: tloušťku stěny (sv. Kříž vypadá masivněji), tvar apsidy (obě jsou půlkruhové, ale u sv. Longina je apsida hraněná vnějším lícem) a přítomnost oken – románská okna jsou malá, špaletová a většinou bez zasklení. Typická chyba je zaměnit románskou apsidu za gotický presbytář: románská má jednoduchý půlkruh, gotická je často polygonální.